Po vlně kritiky prezidenta Zemana vůči centrální bance česká měna na frontě s eurem sílí. Koruna se také veze na vlně zájmu, kterou nastartovalo chaotické opuštění intervenčního režimu ve Švýcarsku. Švýcarský frank posílil během jednoho dne o více než dvacet procent. Guvernér Singer přitom na konci roku 2014 novinářům řekl, že “Švýcarská centrální banka nám prošlapala cestu a stojíme tedy v jistém slova smyslu na jejích ramenou”. Nebylo by tedy divu, pokud by zahraniční hráči chtěli zkusit, zda závazky ČNB nejsou podobně jako ve Švýcarsku pouze prázdnými sliby. Jednoduše otestovat pevnost hranice 27,00 EUR/CZK. Česká koruna ale není švýcarský frank a centrální bankéři by v takovém testu měli obstát.

Koruna není frank

Záporné úroky v eurozóně a očekávání masivního tisku nových eur přitahují spekulativní peníze do všech ekonomik, jejichž kurzy trhy považují za podhodnocené. Přímou zkušenost s tím má zatím především Švýcarsko a Dánsko. Nyní se do hledáčku zahraničních hráčů dostává i Česko. To je ale v mnoha ohledech jiné

V prvé řadě je třeba si připomenout, že všechny centrální banky jsou v případě oslabování vlastních měn v zásadě neomezenými pány. Teoreticky mohou natisknout nových peněz (a nakoupit za ně devizových rezerv), kolik budou chtít. Prakticky jim v tom může ,podobně jako ve Švýcarsku ,bránit pouze tlak veřejnosti, které by se výraznější hromadění devizových rezerv nelíbilo. ČNB si ale v uplynulém roce na tlak veřejnosti dobře zvykla a stav devizových rezerv je v Česku zatím oproti Švýcarsku a Dánsku relativně malý. ČNB tak ve stávajícím složení asi nebude mít mentální problém s dalším hromaděním devizových rezerv. I proto se pravděpodobně v případě testování kritické úrovně 27,00, nebude bát zalít trh novými korunami.

Jak může vypadat test?

Jak může takový test vypadat? Tlak na posílení koruny pravděpodobně nebude tak silný jako ve Švýcarsku nebo v Dánsku, protože i relativní podhodnocenost české měny je menší. Přebytky Česka se zbytkem světa take nejsou tak vysoké, stejně tak jako atraktivita finančního systému pro zahraniční hráče. Obrana by proto neměla vyžadovat takové úsilí jako v Dánsku nebo ve Švýcarsku. a devizové rezervy na účtech ČNB by měli narůstat pomaleji.

ČNB se pravděpodobně také bude snažit zahraniční hráče odradit od dalších útoků agresivnější proti-korunovou rétorikou. Jinými slovy, bude aktivněji mluvit o tom, že může v budoucnu intervenční hranici 27,00 EUR/CZK ještě oslabit. Záměr je jednoduchý, znejistět spekulanty na posílení koruny a ještě více si ulehčit práci s eventuální obranou intervenčního kurzu . Je ale otázka, zda trhy budou takovým slovním intervencím věřit. Další oslabení intervenčního kurzu je totiž v tuto chvíli hned z několika důvodů málo pravděpodobné. Za prvé, nejsme v situaci, kdy česká ekonomika skutečně potřebuje výrazně slabší kurz - start do roku 2015 je pozitivní a jádorvá inflace vzrostla na nejvyšší úrovně od prosince 2008. Za druhé, koruna sice v posledních týdnech posílila vůči euru, ale díky bouřlivému vývoji na eurodolaru výrazně ztrácí vůči dolaru i řadě měn na dolar navázaných. Efektivní kurz koruny od začátku roku tedy celkově oslabil. A za třetí, ČNB by si výraznějším oslabením kurzu pravděpodobně do budoucna zkomplikovala ještě více intervenční exit. Sázky na posílení koruny by nakonec mohly vzrůst. Sečteno, podtrženo, ĆNB může o možnosti dalšího oslabení intervenčního kurzu mluvit, ale je otázka, zda jí to někdo bude věřit.

Ve zkrácené verzi vyšlo v HN