Česká národní banka (ČNB) podle nové prognózy čeká, že ekonomika poroste v tomto roce o 2,6 %. Žádná z konkurenčních domácích ani mezinárodních institucí nesrší takovým optimismem. Evropská komise čeká letos růst 2 % a Mezinárodní měnový fond i české ministerstvo financí ještě méně. Rozdíl se ještě prohlubuje při pohledu na rok 2015. Co stojí za těmito rozdíly a jsou opodstatněné?

I když ještě nemáme k dispozici prognózu ČNB v detailnější struktuře, rozdíly pravděpodobně nebudou dány různými předpoklady zahraničního vývoje nebo rozpočtové politiky vlády. Optimismus centrální banky bude z větší části dán vírou ve výraznější efekt devizových intervencí. Ty zatím podle komentářů centrálních bankéřů plní původní očekávání.

Potíž je ovšem v tom, že doposud byly vidět pouze krátkodobé efekty intervencí jako skokové zvýšení poptávky po zájezdech nebo automobilech, které časem vyšumí. To samé platí i v případě inflace - zatím vidíme jednorázové dopady intervencí do cen vybraného dováženého zboží. Důležité z pohledu centrální banky i ekonomiky jsou ale střednědobé efekty.

Vývozcům by se díky slabšímu kurzu mělo vést natolik dobře, že začnou rychleji investovat, nabírat nové pracovníky a přidávat jim na mzdách. Pak bychom se měli dočkat trvalejších inflačních tlaků tažených domácí poptávkou. Otázkou zůstává, jak bude tento střednědobý efekt velký a jak rychle se ho dočkáme. A zde se těžko bráním dojmu, že centrální banka je až příliš optimistická. Věřím, že nakonec budeme v roce 2014 rádi za růst investic i ekonomiky lehce pod úrovní 2 %.

Co se stane, pokud bude muset v budoucnu centrální banka svůj optimismus tlumit? Žádná revoluce. Efekt bude stejný jako dnešní snížení inflačního výhledu - ČNB bude jednoduše intervenovat proti koruně o něco déle. Oproti únorové prognóze dnes centrální banka snížila odhad inflace pro začátek příštího roku o 0,6 procentního bodu. Nižší očekávaná inflace se v prognóze promítla v pomalejším očekávaném růstu sazeb v roce 2015. Pokud bude časem dolů přepsán i růst, bude prognóza ukazovat ještě pomalejší a pravděpodobně pozdější utažení měnové politiky. ČNB tak nakonec může opustit intervence ne na začátku, ale až v polovině příštího roku.

Do hry navíc může vstoupit ještě Evropská centrální banka (ECB). Pokud by se odhodlala k nastartování přímého tisku peněz do ekonomiky, ČNB by s utažením měnových kohoutů rozhodně nespěchala. Načasovat konec intervencí do chvíle, kdy ECB bude na trh posílat nová eura, by nebylo nejšťastnější. Korunu by to jednoduše pobídlo ke skokovým ziskům. To je to poslední, co si Na Příkopech přejí. Zdá se ale, že bankovní rada si rizika pomalejšího růstu a expanzivnější politiky ECB uvědomuje. Vůči prognóze se tak vymezuje negativně a otevřeně připouští delší život s intervencemi již dnes. Pro vývozce to ve finále může znamenat o pár měsíců navíc na strategické zajištění koruny na relativně výhodných úrovních. Je ale třeba mít na paměti, že s blížícím se koncem intervencí mohou výhodná zajištění slabého kurzu z trhu mizet rychle jako pára nad hrncem.

Psáno pro Hospodářské noviny