Vždy jsem si myslel, že lidé na jihu Evropy musí být šťastnější než na severu. Více sluníčka, pohodovější pracovní tempo, víc času na rodinu. Teď mě z omylu vyvedla studie holandského profesora Ruuta Veenhovena, který se otázce mezinárodního srovnání štěstí dlouhodobě věnuje. Na základě Světové databáze štěstí (mimochodem krásné jméno pro databázi) ukazuje, že lidé na severu Evropy jsou dlouhodobě šťastnější než na Jihu. Čím to je?

Vysvětlení se nedá rozhodně odbýt tím, že jih Evropy je momentálně zasažen ekonomickou krizí. Veenhoven pracoval s průměrným dotazníkovým hodnocením za roky 2000-2009. Údaje ze světové databáze štěstí navíc potvrzují i jiné dotazníkové průzkumy Evropské komise z roku 2007, kdy byl jih na vrcholu svých růstových možností. I podle ní jsou na jihu méně spokojeni se svým životem než lidé na severu Evropy.

Jedním z vysvětlení může být vyšší životní úroveň severní Evropy. Ta skutečně leccos vysvětluje, ale podle Veenhovena a jeho kolegů rozhodně ne vše. Jako další důležitý faktor spokojeného života uvádí vnitřní hierarchii ve společnosti. Lidé jsou obecně více spokojení, pokud je společnost respektuje a sami cítí svůj podíl na moci. Uvnitř každé společnosti sice existuje jistá mocenská hierarchie, Veenhoven ale ukazuje, že na jihu Evropy je výrazně strmější a podíl běžných lidí na moci výrazně nižší. Nachází také přímou souvislost mezi tím, jak se lidé cítí společností mocensky využíváni (či zneužíváni), a spokojeností s životem jako takovým.

Důležité je tedy vysvětlit, proč je na severu sociální hierarchie prostupnější, méně strmá a dává jedinci více životního prostoru - méně ho využívá? Jedním z oblíbených vysvětlení může být církevní historie. Zatímco severu dominovala historicky protestantská církev dávající větší roli zodpovědnosti a svobodě jedince, jih byl a stále je tradičně katolický. Veenhoven ale poukazuje na to, že historické kořeny těchto rozdílů mohou být ještě delší. Upozorňuje na to, že zatímco ekonomiky na jihu byly tradičně zemědělské, sever byl vždy primárně rybářský. Proč je to důležité? Půdu jako zdroj obživy vám lehce může někdo zabavit, a proto koncentrace moci na jihu byla vyšší ještě před nástupem protestantství.  Naopak lidé závislí na rybaření se hůře podrobovali a ovládali, protože jejich zdroje obživy nešli jednoduše zabavit.

Veenhovena teorie je pěkná. Dá se ale velice těžko aplikovat na střední Evropu. Po čtyřiceti letech komunismu je skoro jedno, jestli byli naši pra-pra-pra-dědové protestantští rybáři nebo katoličtí zemědělci. Ve středu Evropy je štěstí tak jako tak ještě daleko vzácnější než v Itálii nebo ve Španělsku.

Psáno pro Lidové noviny