V krizi přece nikdo nechce jen tak stát se založenýma rukama, až se bouře přežene. I v Česku se proto vyrojila celá řada nápadů, co by stát měl dělat. Seznam návrhů - od 250 opatření NERVu po 62 nápadů ČSSD - je neskutečně obsáhlý. Závody o co nejdelší seznam jako by zastínily aktivity centrální banky a vyvolaly falešné zdání, že čím více toho bude vláda dělat, tím lépe. Omyl!
Recept pro obra nepomůže trpaslíkovi
Někdy je totiž lepší nedělat nic, než zbrklými kroky napáchat více škody než užitku. U nás mnozí rádi poukazují na nečinnost vlády a porovnávají naší situaci s velkými ekonomikami (USA, Německem). Tamní vlády se snaží velkými výdajovými programy rozpumpovat domácí poptávku. Pozice malé otevřené ekonomiky je ale diametrálně odlišná. Náš domácí trh je velice malý a naše ekonomika je pupeční šňůrou napojena na hospodaření velkých obchodních partnerů. Pokud Češi budou mít v peněženkách více peněz, s vysokou pravděpodobností to nepodpoří domácí růst ani zaměstnanost, protože velkou část utratí za zboží z dovozu. Velké výdajové programy v takovém případě nedávají smysl.
To ale neznamená, že stát má být pouze pasivním pozorovatelem. Může podpořit konkurenceschopnost domácích podniků - zaměstnavatelů - tak, aby byly schopné v těžkých dobách obstát v souboji se zahraniční konkurencí. Takováto pomoc by měla být co nejrychlejší a nejtransparentněší. Z moře zvažovaných opatření tato kritéria splňují zejména úlevy na sociálním pojištění, zrychlené odpisy a aktivní politika zaměstnanosti.
Daleko rychleji než vládní pomoc ale již stihla zapůsobit opatření centrální banky. Ta od léta minulého roku poměrně agresivně snižuje úrokové sazby. Samotná nižší cena peněz sice nedokáže přesvědčit opatrné banky k půjčování, ale dovolila oslabit české koruně. A to je přesně nástroj, který česká ekonomika potřebuje. Je rychlý a transparentně uleví všem exportérům.
Slabý kurz není všemocný
Slabá měna ale nezvládne zázraky. Pomůže podnikům přežít těžké podmínky, ale prudké výpadky zahraničních objednávek nezalepí. Dvakrát neuleví ani těm, kteří se proti pohybům koruny zajistili. Pravým oříškem se ale může stát slabá měna v ekonomice s vysokým zahraničním dluhem. O tom, jak padající kurz dokáže prodražit splátky by nejlépe dokázali vyprávět Maďaři. Domácnosti tam mají víc jak polovinu hypoték v eurech nebo švýcarských francích a prudký pád forintu výrazně ohrožuje jejich solventnost. Česko žádný takový problém nemá a i díky tomu může v těžkých časech požívat cenných výhod slabého kurzu a nejnižších úroků ve střední Evropě.
Článek vyšel také v E15
